If You get them, You probably don´t have any frfiends.
Mathjokes
Nejkratší matematický vtip:
Zvolme ε<0 …
∞
Uvažujme množinu všech množin, které nikdy nebyly uvažovány. Počkat, kam se všechny poděly?
∞
Chlapík si v krčmě postupně objednává 1 pivo, 1 pivo, 2 piva, 3 piva, 5 piv…
Barman to komentuje: „Fibonacci, ty se zase ožereš jak hovado!“
∞
∞
Přednáška je přenos informací z poznámek přednášejícího do poznámek studentů, aniž by prošly jeho či jejich myslí.
∞
Profesor přednáší: V prostoru jsou dány koule: koule μ a koule ψ … Čemu se smějete?
∞
Lidi lze rozdělit do 10 skupin – na ty, co znají binární soustavu a na ty, co ji neznají.
∞
Lidi lze rozdělit do 3 skupin – na ty, co uměj počítat a na ty co to neuměj.
∞
Tři statistici jsou na lovu. Vystřelí první a mine o metr vlevo, vystřelí druhý a mine o metr vpravo. Třetí vítězoslavně zvedne pušku nad hlavu a křičí: ZÁSAH !
∞
Baví se dva statistici.
Člověče, my jsme teďka statisticky ověřili, že oslava vlastních narozenin je velmi prospěšná zdraví a prodlužuje věk!
Vážně? Vždyť se tam většinou chlastá a hulí, to se mi ňák nezdá…
To jo, ale ukázalo se, že kdo jich oslaví nejvíc, dožívá se nejvyššího věku!
Na základní škole…Přijde takhle učitelka do první třídy, a ptá se:“Tak, děti, už jste nějakou tu hodinu matematiky měli, tak mi povězte, kolikpak je 2+1″…ticho,nikdo se nehlasí. „Ale děti, nedělejte mi ostudu“… jedna holčička se teda přihlasí, a povídá: „No, ja teda nevim kolik to je, ale určitě vim, že je to to samý jako 1+2, protože sčítání je operace komutativní na tělese reálných čísel…
∞
Jede Pepíček s babičkou ve vlaku a povídá jí: „Babi, koukni se na tu množinu kraviček, co se pase na louce!“
„Co to kecáš kluku, jaká množina kraviček? Vždyť tam žádné nejsou…“
„Ale to je prázdná množina, babičko…“
∞
Son: „What’s algebra?“
Dad: „Something you take off a mermaid so you can play with her tits.“
Proč si matfyzáci pletou Halloween a Vánoce? Protože OCT 31 je to samé, co DEC 25.
∞
Vždy, když dávám děti spát, nevím, jestli je mám uložit nebo uložit jako.
∞
Tudle sem volal kámšovi na mobil a ten kretén co se mi tam vozval řikal: Volané číslo je ryze imaginární, vynásobte ho i a zavolejte znovu!
Přijde matfyzák do Fotolabu, že by potřeboval vyvolat fotky.
Prodavač: 9×13?
Matfyzák: 117, proč se ptáte?
∞
Pan učitel: Nejmíň třicet procent vás letos propadne!
Pepíček pro sebe: To je ale vůl, tolik nás tady ani neni!
∞
Pan učitel: Znalosti vaší dcery jsou nulové! Nutno minimálně ztrojnásobit!
∞
Stará ošklivá derivace jde na procházku a potká funkci x2 × sgn(x)
„Jé, ahoj funkce, já tě zderivuju…“
„Varuju tě. To uděláš jenom jednou.“
∞
Nafoukaná exponenciální funkce ex jde na procházku a na potkání uráží všechny ostatní funkce. Posmívá se polynomům, že mají krátký Taylorův rozvoj. Dělá si legraci z |x|, že je v počátku nediferencovatelná. Usmívá se a říká si, jak je to sakra skvělý, být ex, je všude analytická, je svou vlastní derivací. Ostatní funkce nestojí za nic. Ponořena do své sebechvály se srazí s konstantní funkcí 3, která v hrůze utíká proti ní. „Co je s tebou? Proč se nedíváš na cestu,“ rozčiluje se ex. Pak si všimne hrůzy v jejích očích: „Vypadáš vyděšeně!“ „Taky jsem,“ odpoví 3 v panice, „támhle za rohem je derivace. Když mě potká, nic ze mě nezbude, musím pryč!“ A 3 se zase rozběhne. „Blbá konstanta,“ říká si ex. „Já se ale nemám čeho bát. Mě může derivovat jak dlouho chce a budu stejná“ A schválně derivaci hledá, aby se jí vysmála do ksichtu. Zajde za roh a uvidí ji. „Ahoj, já jsem ex,“ pozdraví. „Ahoj, já jsem d/dy.“
∞
TOP EIGHT výmluv, proč už zase nemám úkol z matematiky:
1. Omylem jsem dělil nulou, a tak mi náhle začal hořet sešit.
2. Dneska jsou přece narozeniny Isaaca Newtona (příště Leibnize, příště Gausse, příště Eulera… matematiků je dost…)
3. Dokázal jsem se s výsledkem dostat libovolně blízko tomu, který mi měl vyjít, ale přesně k němu jsem se nedostal…
4. Mám ten důkaz, ale je tak dlouhý, že se mi nevešel do sešitu (na harddisk)
5. Mám kalkulačku se solárním napájením a včera bylo celé odpoledne zamračeno.
6. Zamknul jsem si papír s výsledkem do šuplíku, ale náš čtyřrozměrný pes mi tam vlezl a roztrhal ho.
7. Už jsem měl toho počítání plné zuby, tak jsem si udělal přestávku na kafe s koblihou… a pak jsem zbytek noci přemýšlel, co mám do čeho namočit.
8. Mohl bych přísahat, že jsem si večer schovával sešit s úkolem do Kleinovy lahve, ale ráno jse ho tam nemohl najít…
∞
Průvodce vyčerpaného matfyzáka hláškami přednášejících – co si myslí, když říkají:
„Je to jasné“ – nechce se mi psát tu hroznou spoustu mezikroků
„Je to triviální“ – kdybych vám měl ukazovat, jak jsem k tomu došel, tak byste to nepochopili
„Je to zřejmé“ – důkaz má alespoň tři stránky
„Doma si jistě snadno dopočítáte…“ – jak se to vlastně dělá?
„Tohle si ověřte sami…“ – tahle část důkazu je tak dlouhá a nudná, že je na to mého času škoda
„Mám pro vás malou nápovědu“ – je několik způsobů, jak to dokázat. Tohle je začátek toho nejsložitějšího
„je to podobné, jako v minulém případě“ – alespoň jeden řádek důkazu je stejný jako v minulém důkazu
„až na pár maličkostí je váš důkaz v pořádku“ – na vašem důkazu nemůžu najít nic špatného, vyjma toho, že by to nefungovalo, kdyby x byl jeden z měsíců Jupitera (populární hlavně v aplikované matematice)
„probereme to jen stručně“ – je to složité, ale už jsem v časovém skluzu, takže jim to ukážu všechno, ale budu prostě mluvit a psát rychleji.
Fyzjokes
Prijde Farady do baru, objedna si rovnou pet piv a barman povida: aaa, pan je kapacita.
Ohm chodil do baru jen obcas a s odporem.
Prijde Newton do baru, objedna si absinth upije a povida: tak to je sila!
Maxwell obvykle jen krouzil kolem baru a koukal, jestli dovezli pivo.
Watt by v baru prebornik, jeho vykonu malokdo stacil.
Wiedemann chodil do baru nerad, kdyz ho premlouvali, tak se obvykle vykrucoval.
∞
Sejde se 1325 Pascalů u baru a jeden povídá: Tady je HODNĚ divná atmosféra!
Přijde Celsius do baru a promrzlý barman povídá: Škoda že vás nepřišlo víc!
Kelvin odešel z baru a všichni ztuhli.
Přijde Volta do baru a v místnosti zavládne napětí.
Na oslavě Ampérových narozenin teklo víno plným proudem.
Přijde Coulomb do baru a ucedí: „Dnes tu máme nabito“.
Přijde Hertz do baru: Jedno pivo a ať to kmitá!
∞
Jak to vypadlo na večírku fyziků?
Všichni byli přitahováni k Newtonovi, ale ten se pořád pohyboval konstantní rychlostí a nijak nereagoval.
Einstein si myslel, že to byl relativně dobrý večírek.
Cavendish nebyl pozván, ale měl koule na to tam stejně přijít.
Hamilton šel ke každému stolu přesně jednou.
Volta usoudil, že společnost na večírku má velký potenciál.
Heisenberg tam možná byl a možná nebyl.
Curieovi tam byli a celou dobu přímo zářili.
Millikan se pokapal olejovou omáčkou.
De Broglie jen tak postával v rohu a vlnil se.
Teslova magnetická osobnost všechny přitahovala..
Hertz se ke stolu s jídlem vracel několikrát za minutu.
∞
Jak přiblížit termodynamické zákony hráčům:
1. Tu partii nemůžeš vyhrát, ale můžeš dosáhnout remízy.
2. Jediný způsob, jak dosáhnout remízy, je dosáhnout absolutní nuly.
3. Absolutní nuly nelze dosáhnout.
∞
Hrají v nebi na schovávanou Galilei, Newton a Pascal. Watt stojí u pikoly. Pascal se utíká schovat, Newton kolem sebe nakreslí čtverec metr krát metr. Watt skončí, otočí se a povídá „Deset, dvacet, Newton!“ „Já nejsem Newton, já jsem Pascal!“
∞
Novela Ohmova zákona: Čím je dívka lehčí, tím menší odpor.
∞
Ideální kapalina je kontinuální, nestlačitelná, má nulovou viskozitu a neexistuje.
∞
Paní Schrödingerová říká manželovi: „Cos dělal s tou kočkou? Vždyť je napůl mrtvá!“
∞
Student potkal ve vlaku Einsteina a ptá se ho: „Promiňte, pane profesore, zastavuje u tohoto vlaku New York?“
∞
Přijde neutrino do baru. Barman: „Neutrinům nenaléváme.“ Neutrino: „Nevadí, já jen procházím.“
∞
Přijde supravodič do baru. Barman: „Supravodičům nenaléváme.“ Supravodič se zvedne a bez jakéhokoliv odporu odejde.
∞
Některá děvčata jsou jako supravodiče – nekladou žádný odpor.
∞
Heisenberga zastaví dopravní policie. Policista se ho ptá: „Víte, jak rychle jste jel?“ Heisenberg odpoví: „Ne, ale vím, kde jsem.“
Variace: Pokud víte, jak rychle jedete, tak jste se ztratili.
∞
Mám kvantové auto. Jakmile se podívám na tachometr, tak se ztratím.
∞
Kdy se na narodil Heisenberg? To je velmi, ale velmi nejisté.
∞
Jaký je rozdíl mezi normálním a kvantovým mechanikem? Kvantový mechanik umí zaparkovat svoje auto do garáže aniž by musel otevřít vrata.
∞
Jak parkuje kvantový mechanik auto do garáže? Neparkuje – auto je totiž zároveň vně i uvnitř garáže.
∞
Jaký je rozdíl mezi mechanikem a kvantovým mechanikem?
Mechanik zkoumá, jak nejlépe zajet do garáže.
Kvantový mechanik zkoumá, jak nejlépe zajet do garáže, aniž by při tom otevřel vrata.
∞
Z divokého západu:
Wanted
$10,000 reward
Schrodinger’s Cat
Dead or Alive
∞
Otázka při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani: „Popište jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru.“
Jeden student odpověděl: „Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.“
Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodnul. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky.
Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: „Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5g × t2. Pro barometr to ale bude smůla. Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu. Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle T = 2π√(l / g). Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy, a dostali byste tak výšku budovy. Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: ‚Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu‘.“
Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku.
převzato z Toníkových stránek